• TAG: Sedm smrtelných kosmohříchů, aneb co mi FAKT nejde…

Milá e-přítelkyně Tutti Frutti, které nejsem schopná za XX týdnů odpovědět na mail a odeslat balíček, do mne vložila tu důvěru, že se zapojím do jejího tagu. A protože ji nechci zklamat a díky tomu, že jsme dnes poněkud zatuhli ve sněhu na D1 a mně se v autě dobře píše, mých 7 kosmetických průšvihů zde.  A zítra pošta.
1.    Pandovitost
Jsem panda. Beznadějná panda. Jsou dny, kdy jsem ochotná strávit až dvě a půl minuty  líčením očí. Jsem ochotná si koupit řasenku v ceně kozaček. Miluju kosmetické kazetky Pupa ve formě  zvířátek a umím na jedno oko použít celé levé křídlo motýla. Někdy si vezmu vezmu kleštičky a svoje ubohé řasy hodinu natáčím jednu po druhé do ladných tvarů listů palmy washingtonia. Většinou ale líznu jeden řádek  smaragdově zelenou mastnou tužkou, rozmáznu tužku na obočí (díky, Tuttifrutti) a bez řasenky pádím někam (pořád pádím někam). Výsledek je ale vždycky stejný: než se dostavím někam, je ze mne panda. To, co bylo původně nahoře, se přesuje tak dva centimetry pod oči, kde se stabilizuje a zafixuje na celý den. Kosmetický bůh mne prostě chce mít na zemi jako pandu. (Patafyzická záhada je, jak ze zelené tužky může vzniknout černý flek.)

Zdroj: došlo mailem od nějaké MILÉ přítelkyně

Zdroj: došlo mailem od nějaké MILÉ přítelkyně

2.    Oloupanost
To vám za chvíli (někdy v týdnu) řeknu, jak si lakuju nehty na celý týden. Dlouholetým usilovným výzkumem jsem dosáhla toho, že když si v neděli nalakuju nehty, tak je odlakuju až příští neděli a vypadají tak nanejvýš středečně, tedy sem tam oděrka. Mám své know-how, na které jsem náležitě pyšná. Občas se stane, kvůli použití blbého matroše (obvykle něco, co vypadá úžasně v katalogu Avonu), že mi v úterý sleze půlka nehtu a protože odmítám připustit jakýkoliv stín pochybnosti o kvalitě mé technologie, ignoruju nedostatky a nosím to až do neděle. Takovýto případ se mi ovšem stane maximálně jedenkrát za pět let. Jistě jsme pochopili, že za všema těma kecama je lenost.

3.    Chluponohost
Jsem velmi málo osrstěna, všude (když všude, tak všude, tím myslím samozřejmě hlavu a obočí). Na nohách mám celkem asi tak třicet šest kaštanových chlupů/kus. Za použití chemie nebo vosku to nestojí, elektrické trhače zbabělci nevnutíte a stejně by asi nebylo za co chytit, blbě by se mi honily ty ojedinělé štětinky. Takže nohy holím břitvou ve sprše a strašlivě nerada. Namluvila jsem si, že mám těch chlupů tak málo+světlých, že tomu není třeba dávat víc pozornosti, než nehtům, takže to sjedu cca obtýden. Tento režim mi obvykle vydrží do té pravidelně se opakující události: sedím na poradě, nudím se, čumím po kolegyních, jak je která namalovaná, kde které přibyla vráska, kdo z přirozených blondýnek má odrosty, komu už narostly haluxy a přestává nosit jehly. Až to všechno ocheckuju, sjedu obvykle na svoje nohy, kurňa co se mi to dere přes punčocháče, fuj, to je teda hnus…potom nastoupí obdenní režim, kdy holím holátka, postupně mi to začne připadat zbytečné…skočte na začátek odstavce.

4.    Rozbíhavost obočí
To teda není problém jen můj, ale zatím všech kosmetiček, které jsem v životě potkala. Mám řiďounké obočí, každé jiného tvaru, a navíc mi prostředkem levého vede napříč nějaký terénní prvek. Nejde to překreslit, nejde to přepudrovat, nejde to vytrhat, protože kde nic není… Začínám u kosmetičky úplně bezelstným pokynem „a obočí mi upravte, ať to mám souměrné“, kosmetička, netuše , že je to léčka obvykle suverénně odsekne „jasně, s tím něco uděláme“, pak se zadívá, zamračí, zapřemýšlí, nabarví, vytrhá, čumí na to jak žaba do flašky a na závěr řekne „no, tak akorát to obočí tedy, já jsem se pokusila, ale…“ Jednou mi dokonce jedna doporučila, ať si ho „nechám dorůst“. Což je stejně dobrá rada, jako „nechej si ho narůst, jako ho má Dalibor Janda.“ Jediné co by pomohlo by bylo Šimkovo začít na druhé straně hlavy, tam by snad bylo z čeho vyholovat.

5.    Promiskuita
Jsem prodejná kosmetická děvka. Jdu s každým, kdo mi slíbí, že mne zbaví vrásek, pórů, černých teček, podbradku, známek únavy, pytlů pod očima, krátkých řas, celulitidy, břicha, povisů poprsí a různých tělních záhybů. A vůbec mne nezajímá, kolik za to. S lehkým srdcem opouštím milované společníky, abych si užívala s těmi neokoukanými, ale moje nová láska nemívá dlouhého trvání. Nemám trvalého životního kosmetického partnera, ale vždycky jsem přesvědčena, že s tím nejnovějším už to bude navždy. A nikdy to nevyjde, zvednu kotvy, jen co zahlídnu pozlátko nového, jsem vždy připravena podlehnout jeho vábení a slibům.

6.    Nestálost
Nejsem schopná držet nějaký režim dýl, než týden. A nejsem schopná ani postřehnout, že už ho nedržím. Typicky dvakrát denně použití mezizubních kartáčků, které dodržuju měsíc po a týden před návštěvou hygienistky. Nejsem schopná si si denně kroutit ňadry pro jejich mladost, pevnost a plnost (to jako nevíte? Každý večer 36x po směru a pak proti směru hodinových ručiček zakroužit a nebudete se stačit divit – prý to používá Helena Vondráčková, začala s tím nějak kolem padesátky). Nejsem schopná chodit každý měsíc na pedi, mani, kosmo, kadeře. Ale jsem schopná tohle všechno absolvovat v jediném intenzívním dopoledni, abych se na to zase na tři měsíce vy…vy víte.

7.    Ignorace
Ignoruju dobré rady. Každý mi říká, co by mi slušelo, co bych měla používat, co bych neměla používat, jak bych měla vypadat a já na to kašlu. Nemyslím si, že by všechny ty rady špatné, naopak! Dobře vím, že s modrým stínkem vypadám jako s nabouranýma blatníkama, že ta moderní oranžová rtěnka ze mne udělá vobludu do cartoons, že v červených vlasech jsem v obličeji mladá a krásná stejně jako Blanka Matragi…tedy TEĎ už to dobře vím. Já prostě vůbec neposlouchám, jak mi lidi dobře radí, vydávám se denně zcela bez obav na Cimrmanovskou cestu, jen abych zjistila, že tudy nevede, a až když sama usoudím, že ze sebe dělám kašpara, jsem ochotná uposlechnout „já jsem ti to říkala“ (mmch. tohle je jedna z nejvíc nasrávacích vět na světě, to je dobré vědět pro případ, že byste se chtěly rozvádět).

Tutto, díky za pozvání, taky ti něco provedu! (spolčím se s USB))

K těm úvodní ruské manikúře (nehet růžový, měsíček černý) je tady galerie PŘED a PO. Tak snad mne to nevylučuje ze spolku.

Advertisements

8 thoughts on “• TAG: Sedm smrtelných kosmohříchů, aneb co mi FAKT nejde…

  1. Nechapu, ze jsem tenhle blog objevila az dnes.. denne ctu tunu blbosti a tve skvosty mi unikaly! Uz se to nestane.. :o)
    Nejvtipnejsi tag na tema 7 hrichu, smala jsem se od zacatku do konce! Parada!

    To se mi líbí

    • No, o autorčině ostrovtipu není pochyb! Proto ji tak ráda do těhle blbinek uvrtávám. Pobavila jsem se taky.
      Prosím Tě, tentokrát neměj žádné výčitky ohledně pošty. Na mé straně balíček taky zmrzl doma. Nejdřív čekám na instrukce ohledně adresy a tento týden mě pro změnu přes míru zaměstnaly děti a vymyslely si na mě kombo neštovic a bronchitidy.
      Takže počítám, že adresa platí.

      To se mi líbí

  2. Pingback: Estée Lauder: Bronze Goddess 2008 (Sex on the beach) | frangipani

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s