Parfémová Boloňa I

Letošní Smell Festival v Boloni mi poskytl přehršel zážitků a tady jsou porůznu posbírané dojmy z testovacích papírků:

Grossmith – Saffron Rose: hodně temná, sirupově nasládlá růže. Šafrán je jiný, než jak ho znám z arabských vůní – umírněný, bez ostré špičky. Ponuře krásná vůně.

۞

Parfumerie Générale – Indochine: novinka od talentovaného a okouzlujícího Pierre Guillauma prodchnutá teplým vlhkým klimatem a cizokrajným kořením.

۞

Les Néréides – Imperial Opoponax: věrné vyobrazení vůně pryskyřice z myrhovníku s přidanou hodnotou, takže se dá nosit jako parfém.

۞

Ormonde Jayne – Man: povedená pánská vůně, po které zamlaská i kdekterá žena.
Voní jako vymydlený chlap.

۞

Pro Fumum Roma – Fumidus: největší dryják od Profvmvm, vlhké, ještě doutnající ohniště v jehličnatém lese pod sopkou. Po vyřádění se vůně změní na ten nejsušší vetiver se špetkou tabáku.

۞

Pro Fumum Roma – Thundra: písčitá hlína, sporá ale odolná tráva a nějaké dřevitě vonící kořínky. Působí vzdušně.

۞

Nu-Be – [3Li]: divná růže (= vyrobeno pro mne) zkombinovaná se barevně sladkými a černobíle šutrově suchými tóny; musím ještě prozkoumat.

۞

Jovoy – Rouge Assassin: Jovoy se nějak probudil z letargie, bude nutno věnovat mu pozornost; Assassin je z ranku Grossmithovy šafránové růže, příjemně ponurá a rafinovaná vůně postavená na růži.

۞

My Inner Island – Absinthe Bleu Glacée: moje favoritka z celé Inner Island řady, ten absint tam sice někde v hromadě složek skutečně je, ale jinak je to navzdory ledovému názvu téměř oudovka kombinující hořké tmavé odstíny vůní s jemně nasládlými pryskyřičnými, móc pěkné.

۞

Bois 1920 – Come La Luna: tahle značka má snad všechny vůně nadprůměrně pěkné (a krásné flakony) a ví to o sobě, jelikož je pěkně drahá, ale co dneska není, že. Luna kombinuje hesperidické, kořeněné, květinové a kdovíjaké ještě ingredience do vyvážené krásy připomínající nějakou pánskou klasiku od Hermèse nebo Guerlaina, akorát gurmánsky doladěnou. Slint.

۞

Bois 1920 – Sushi Imperiale: žádná ryba – lahodná šťavnatá vůně moštu okořeněného drahými dřevy a jemným kořením

۞

Bois 1920 – Sandalo e The: tuhle mám zatím mezi Boiskami nejraději. Věrná svému jménu voní důkladně dřevitě, santálovo-cedrově, to je báječně zkombinováno s jasmínem a růží a doladěno černým čajem.

۞

Caron – Narcisse Noir: dobře známá klasika, pro mě tmavé mýdlo vonící tak, že ho chci sníst.

۞

Caron – Nuit de Noël: zapomeňte na vánoce; smíchejte dvě kapky No.5 s jednou kapkou Habanity, dozdobte krátkodechými indoly a voilà, máte tu něco, za co by Romana zabíjela. Mně ovšem za nasměrování na tenhle klenot div nelíbala ruce :) Na obrázku je nedostupný starý flakon Noëla, který sem dávám, protože je překrásný.

۞

Sinfonia di Note – Saveur D’Artichaut: záhadně neproniknutelný parfém, voní něžně, suše, s papírovým akordem a gurmánsky vlahým jádrem. Proč se to jmenuje Chuť artyčoku netuším.

۞

L’Artisan Parfumeur – Mon Numéro 9: decentní a víceméně klasický hesperidický úvod po vyvanutí odhalí nekonfliktní příjemnou a pro kolínskou netypickou vůni rebarbory.

۞

L’Artisan Parfuemur – Caligna: nejčertsvější Artisanova novinka voní zprvu velice nenápadně a až trpělivým ukáže, jak moc je hezká. Je (i na Artisana) velmi jemná a vystoupí o krok do popředí až po rozvonění. Přísahal bych, že v něžné kompozici květin a zeleně nechybí jasmín, ale ve složení není, zato v něm nechybí můj neoblíbený fíkový list. Tu je ale přítomen tak vhodně a umně, že nemůžu mít námitek. Ve složení jsou uvedeny i mandarinkové lístky, což je pro mě novinka, ale jestli jsou to ony, co dělá vůni tak pěknou, tak jen houšť. Calignu stvořila Dora Baghriche-Arnaud, na kterou si budu muset posvítit.

۞

Zdroj obrázků: press sety výrobců

derad_podpis

Reklamy

6 thoughts on “Parfémová Boloňa I

  1. Krucinál, právě jsem nakoupil – a zařekl se, že jsem přezásoben – a začínám zas slintat. Derade, ty jeden koni! PG, celé Bois a hlavně Fumidus. Ach jo, ještě že bydlím daleko od pokušení. :-)

    To se mi líbí

  2. Imperial Opopanax se mi hodně líbil poprvé a podruhé. Pak přišlo potřetí a trochu už otravoval, je hodně výrazný. Ale co se mi na něm líbí pořád, je to, jak se tu míchá slaná pryskyřice se sladkou vanilkovou.Ta slaná mi silně připomíná Tonku Esteban, je to stejná vůně mastného prkýnka v pizzérii nasáklého bylinkami.
    Od Les Nereides jsem ještě zkoušela Oriantal Lumpur a i to je povedené. Hodně suché indické koření, myslím, že netradičně i s bobkovým listem.
    A příjemná je tahle značka i cenou.

    To se mi líbí

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s