PARFUM d´EMPIRE: Iskander (suchý citron) +galerie: Didyma a Priené, Turecko

  • červen 2011

Iskander je řecká obdoba jména Alexandra a Veliký byl předlohou tohoto jásavě svěžího chypre. No nevim. Asi jako ten dojem. Iskander na tažení Asií bez vody pod horkým sluncem té hygieně asi moc nedal, já bych mu přidělila spíš nějaké pižmo a kůži. Kožená vůně PdE se ale jmenuje po koni, Equistrius, takže Alexander je prostě osvěžující, citrusově jehličnatá vůně.

Priéne.

Priené.
Priené je jedno z nejfotografovanějších míst v Turecku, ale málokdo ho zná. Znáte těch pět sloupů? Jsou charakteristické a často se objeví v knížkách, propagačních tiskovinách, jako dekorace bloků a kalendářů, na suvenýrech (třeba z Řecka)…tak vy příště už budete vědět.

  • červenec 2013

Přesně vím, co voní jako Iskander: západoturecká města, která kdysi Iskander dobyl a obnovil jejich slávu. Cypřišové háje, citrónové sady a voda z meandrů řeky Menderes, které inspirovaly alexandrijské umělce k vytvoření reliéfní svastiky.

Iskander je narozdíl od třeba od o 500 let mladšího Hadriána od Goutalky není v popředí kyselost citrusů, ale chlad vody. Jako nakrájené citróny vhozené do ledové vody a spolu s mátovými lístky a čerstvými jehličkami borovic. Studenost jí propůjčuje čisté prádlové pižmo v malém množství (podobné pižmu v kolínských Guerlain), které samo výrazně cítit není.

Moc se nevyvvíjí, prvotní kyselost, jak je obvyklé, poměrně rychle obrousí hrany a udělá prostor zeleni: estragonu, mátě a jehličí. Pižmo sepostupně dostává navrch a mění se lehce kožený tón, kdo chce, může si na konci voňavé periody najít i toho koníka.

Nemáte-li v létě chuť na sladké, dejte si Iskandera. Neodsahuje ani molekulu sladkosti, je to příjemné a překvapivé.

podpis_ROM

Galerie: Efes a Milét všichni znáte. Ale nejen tato město vzkvétala pod vládou Iskandera.

Didyma (Didim, Didym)
Bohatí Miléťané se nespoléhali jen na úplácení bohů celého světa, jejichž přízeň si kupovali u svých obchodních partnerů z Asie, Evropy i Afriky, ale chtěli taky vědět, co je čeká. Apollónův chrám v Didymě si zachoval vliv po celých 600 let, až do přelomu tisíciletí, a byl spojen přímou cestou s Delfami. Na místě vystryskl posvátný pramen, kolem kterého se nejprve shromažďovaly věštkyně, vznikla zde malá věštírna, a která byla pak pro potřeby krále obestavěna ohromujícím chrámem se 122 dvacetimetrovými sloupy.
Chrám byl zničen zemětřeseními v 9. a 15. století, nicméně je částečně obnoven a je skutečně ohromný a ohromující. Přestože byl plný lidí, ztráceli se mezi rozsypanými obrovskými stavebními kameny a ponurost a mystičnost místa byla cítit na každém kroku. Byl docela horký den, kameny na okraji pozemku byly rozpálené, ale čím blíž chrámu, tím bylo chladněji. V místech, kde tryskával posvátný pramen, jsem si natáhla svetr. Nerouhejte se tam!
Asi nejfotografovanější objekty v Didymě jsou obličeje medúz. Objevily se ve znělce jednoho známého seriálu – uhodnete?  Ty obličeje ilustrují dojem, který věštírna vyvolává.
A, jak je milým tureckým zvykem, zateplila to zde roztomilá domácí zviřátka, stovky ještěrek, které se královsky bavily kukáním na fotografy, a taky jeden miláček prodavačů vstupenek s celou rodinkou.

Priené
Priené je jedno z těch měst, které byly přístavem a s ústupem moře jejich význam klesl, lidé se odstěhovali na pobřeží a ony zanikly. Jako Efes, jako Milét…narozdíl od nich má ale Priené překrásnou polohu, díky které je i dnes okouzlující a každému by se tam chtělo bydlet: město leží na svahu, který se zvedá z útesu, vysoko nad pobřežní plošinou, dříve nad hladinou moře. Svah je porostlý voňavým, prohřátým borovým hájem, a stavby leží přímo ve stínu jehličí.
Z útesu máte výhled desítky kilometrů po okolí, které je pokryté bavlníkovými poli a protíná je zakroucená řeka Menderés (Meandros), zavlažující úrodnou krajinu. Tahle řeka přinesla světu mmj. dvě užitečné věci: název pro říční zákrutu a vzorek na kabelky Versace – tu svastiku. To, co vypadá jako hákový kříž po turecku, jsou zákruty Menderesu, který byl a je tak významný, znamenal život, že ho staří obyvatelé antických měst považovali za nutné graficky zakonzervovat do svých sakrálních i občanských staveb. Má opačný toč, než nacistický symbol a nemá s ním nic společného, je vlastní této oblasti.
Ty stovky hodinových koleček jakoby se vysypaly z obrových hodinek; jsou to rozsypané sloupy, které asi už nikdo nepostaví. Můžete si vybrat, které chcete, malé, velké, zubaté či ohlazené, kdo z vás už byl na pikniku v hodinkách?

Advertisements

5 thoughts on “PARFUM d´EMPIRE: Iskander (suchý citron) +galerie: Didyma a Priené, Turecko

  1. Krasne, Iskander by se mi urcite libil. Dovolim si male doplneni a zaroven otazku. Didyma znamena recky dvojcata. Apollon byval ve starovekem Recku a take v Alexandrove dobe uctivan vzdy zaroven se svoji sestrou-dvojcetem, bohyni Artemis. Nema v Dydime take chram?

    To se mi líbí

    • No, to je zajímavé, to je nějaké nejasné, totiž. Když jsme tam byli (před pár roky), tak zrovna v oblasti Didymy odkrývali zbytky dalšího chrámu a očekávalo se, že je Artemidin. Ale do té doby se předpokládalo, že byla Didyma spojená s Artemidiným chrámem v Efesu (jeden ze sedmi divů světa, z kterého bohužel už nic nezbylo, jen čtveratá louže plná želv a kachen) nebo v Delfách. Prostě tam do té doby žádný Artemidin nenašli, tak hledali jinde.
      Oni se o to Turci moc nestarají, je to naše, křesťanská, historie a archeologický průzkum tam provádějí Němci a Holanďani v podstatě až dnes. Proto tam ani není možné zatím získat moc informací a pokud nejsi faoušek historie oblasti (my nejsme) a nejedeš připravená už z domova, tak na místě se nedovzděláš.
      Jednu dovolenou jsme projeli celou tuhle oblast (Priené, Didiyma, Milét, Yatagan, Efes, Labranda, Lagina, Stratonikea, Mylas…), všude jen budka s dědkem, co vybíral vstupné, sem tam nějaká archeoložka, ale kromě obecné cedule u vchodu nikde ani slovo navíc. Turci se, bohužel, ani moc nestarají o mapy, narazili jsme na spoustu zajímavých míst značených lokálně, ale v mapách ani průvodcích nebyly. A GPS totálně selhává, tam nahrávají snad úmyslně slepé mapy, aby zmátli turisty. Takže jsme až dodatečně dávali dohromady podle netu, co jsme vlastně viděli (a samozřejmě nám unikly zajímaví věci, škoda).
      BTW: Cestování podle mapy/GPS po Turecku je docela dobrodružství, třeba když jsme na čerstvě koupené mapě hledali obrovskou horskou přehradu v Mugle a nevěli jsme, kudy ji objet, protože na mapě prostě nebyla a nebyl tam ani náznak, že by tam měla kdy být! Nebyla úplně stará, pravda, teprve tak deset let… Nebo hledání různých jezer, po jednom jsme našli aspoň díru, ale na dně druhého, největšího hořkém jezeru v oblasti, už stál obrovský cukrovar a pilně vyráběl, zcela viditělně už pár let. Mapa byla vydaná rok předtím.

      To se mi líbí

        • Nojo, ty to máš koušíček. Západní Turecko je plné našich dějin a nevím, jestli to turisti ze západu úplně vnímají, kde se vlastně ocitli. Já mám z toho, kde vede turecko-řeká hranice, trochu smíšené pocity. A oni sami asi taky, na Sámosu jsme měli hotel kousíček od opevněné střelnice…přitom podle mapy je Samos už v Asii.

          To se mi líbí

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s