CALÉ FRAGRANZE d´AUTORE 2.: Fulgor, Roboris, Brezza di Seta, Allegro con Brio, Assolo

květen 2011

………………………..tak zbytek:

Fulgor -č. p. (Adamovy slipy)
Jejda, co mi to připomíná? L´Heure Bleu? Vol de Nuit? Trpké temné pačuli a citrusům přihrávají bílé kytky. Ale asi jen minutu. Pak se rozvoní přenádherný rozemnutý fíkový list, přesvědčivě věrný. Lehounce nasládlý a přizvukuje mu suchý, trpký šafrán a zelenost čerstvé divoké pačule. Trochu to zjemňuje mandarinka a květiny, ale spíš jen jako pocit sladkosti, než aby se daly rozeznat.


Po 30 min. pořád svíravá fíková zelenost, nasládlost květin trochu přidala. Siláž je úžasná: zdálo se mi, že kolem mne obchází navoněná dáma (gentleman).
Pak ale najednou obrat k horšímu, přesněji ke kožené zelené zapařené pačuli, a takové živočišno já nerada.
Po 2,5 hodinách finišuje hořké pižmo a kadidlo, už je ta zase pěkné. Teda původně jsem myslela, že je to finále, ale ještě po 6 hodinách bylo pořád co čichat.
Celkový dojem: suchá, trpká, temně zelená s jemnou sladkostí nezralého fíku a květin. Úchvatná. Levimu pomáhal Maurizio Cerizza, tak se mu to povedlo (scuzza, Silvio). Škoda té zaplyněné fáze.

Fulgor je pro mne ztělesněním fíkovníku na Lanzarote. Roste v jámě v lávové bublině, aby byl chráněný před větrem, a ta zem je úplně černá, lesklá a ostrá. A plná vláhy. (Tady na zimní fotce bohužel bez listí).

Roboris (unavená okurka)
12:00 Kořeněná zelená, celkem výrazná; výrazný fialkový list, pravděpodobně se bude líbit tomu, kdo oblibuje MyQueen. Je v ní něco, co znám, ale nemůžu identifikovat – že by ten kaktus ve složení? Předpokládám, že kaktusem je míněn opunciový fík, co jiného, ale ten necítím. Spíš něco nakysle sladkého, ajo, rebarbora. Pak do toho vraž trochu jasmínu a bude to voňavka. Kdeže je tonky konec! Co konec – stopa! Nelíbí. Divná a ničím zajímavá, jen divná. Z tohohle káčátka asi princezna nevyroste.
12:15 Ne, neroste.
13:30 Je to suché, jako chemický záchod. Nechci z toho vyvozovat žádnou asociaci, ale Roboris fakt nevoní líbezně. Zůstává po něm závan nahnilé okurky.
Noticka k tonce: myslím, že tonka bez vanilky nefunguje. Ale vanilka taky ne. Dřív oblíbené vanilkové pudinky (Cinéma, NR modré hovínko) se mi zdají dnes jako slabé, nevýrazné odvárky; ovoce nesnáším, ale když se spojí vanilka s kadidlem, tak dobrý; a když s tonkou, tak vždycky vynikající. Pokud to nějaký kreativec nedopláchne ovocem, jasmínem či pepřem – vanilka+ tonka úplně stačí. Ideální vanilka je dřív recenzovaná Vanille Tonka P.d. Nicolai, kde jsou všechny tři (+kadidlo) v dokonalé rovnováze. A začínám chápat oblibu Shalimaru, přestože se mi pořád ještě nezačal líbit (prý začne) – přes tu hořící pryž vanilka získá ohromnou působivost. Přesto se mi zdá tonka jako lepší kámoš od vanilky. Jo, a není to žádná FAZOLE!!!

Brezza di Seta, EdT (květinová kolínská)
Zvláštní, vodnatě květinový start. Nepoznám leknín; kytice letních květin stojí v letním odpoledni v chládku v křišťálové váze ve stínu stromů u rybníčka v zahradě. Výrazný a zajímavý je fialkový list, nebo spíš fialka sama (i když ve složení píšou o listu). Krásně vyvážená, šťavnatá, jemně sladká po tonce a vanilce, ne po nektaru květin.
Kvalitní letní květinová polívačka, anebo nová definice vody z Kolína: ne citrusová, ale květinová. (Mohla by konečně zabít Light Blue, roli by určitě plnila stejnou – líbivka, svěží a přitom s myšlenkou; bohužel stojí 3x tolik a je v prodejní síti skoro nedostupná).
Po hodině vystoupí mýdlovost, která byla patrná od začátku, ale teď dostala navrch. Krásné květinové mýdlo, kdyby vás napadlo přeprat si něco madeiry v potůčku na zahradě. Pozor na environmentální politiku!
Silvio Levi, opět hobla!

Assolo, EdT (00 – ne záchod; nicnic)
Prý „vůně pro sobce“. Jo. To zelené LB jabko je neporazitelné, dokud všichni sobci tohoto světa nezemřou. Tady k němu Silvio strčil pelyněk a jakože voňavka. Assolo je teda výrazně lepší, po rozvonění velmi zhořkne a dostaně takovou pěknou ostře řezavou náplň, ledový pelyněk to zachraňuje…á prdlačky, teď je z toho kopie Hiver (Van Cleef & Arpels). A já jsem se tak těšila na rezedu. Končím, LB a jeho pandány nikdy nerecenzuju.

Allegro con Brio, EdT (čerstvě namazané ruce)
11:15 Nivea. Klasická, v modré kulaté krabičce. Vzpomínáte na ty reklamy, když krabička byla domeček a kolem ní křepčily děti, králíčci, kytičky? Tak tohle je ta jarní verze. Podle složení jsem čekala nějaký těžký orient, ale všech ingrediencí je tam tak akorát, aby byla vůně jemná, hladká, hladivá a chladivá. Jemně osvěžující, jako když si suché ruce namažete krémem. Základem je pižmo, takové pěkně čisté, jemné; na to je nasazená směs bylinek, nebo spíš bylinkově květinového sena, ale jenom tak lehounce, jak voní bylinkový polštářek v prádelníku. Krásné a něžné. Vyrovnané, hladivé.
Nevím, jak je to udělané – siláž (ten oblak kolem mne) je jasná, kompatní Nivea; ale při čichání k ruce cítím pokaždé něco jiného. Intenzita složek se střídá, ale nemění se v čase – jakoby se opakovaly na kolotoči. Asi je to něco v hlavě (v nose), ne v té vůni.
13:30 Zaprášené květinové pižmo. Potor! Voní to i manželovi v jeho bipolárním vnímání „jde to vs. František“! Krásné! Krásné! Krásné! Výdrž! Siláž! Intenzita! Kolik to stojí a kde se to dá koupit?
OT: Parfumérem je zase Silvio Levi, který stvořil skoro všechny vůně Calé. Jaktože ty nevyrovnané výkony? Tohle je nejkrásnější pižmová vůně, co znám – ani pižmo od Acampory se mi nezdá tak krásné, přitom to je šlechta ještě o kastu výš. Silvio, Silvio, proč se nedržíš těch jednoduchých vůní?

Calé Fragranze d’Autore: Fulgor -č. p. (Adamovy slipy)

Jejda, co mi to připomíná? L´Heure Bleu? Vol de Nuit? Trpké temné pačuli a citrusům přihrávají bílé kytky. Ale asi jen minutu. Pak se rozvoní přenádherný rozemnutý fíkový list, přesvědčivě věrný. Lehounce nasládlý a přizvukuje mu suchý, trpký šafrán a zelenost čerstvé divoké pačule. Trochu to zjemňuje mandarinka a květiny, ale spíš jen jako pocit sladkosti, než aby se daly rozeznat.

Po 30 min. pořád svíravá fíková zelenost, nasládlost květin trochu přidala. Siláž je úžasná: zdálo se mi, že kolem mne obchází navoněná dáma (gentleman).

Pak ale najednou obrat k horšímu, přesněji ke kožené zelené zapařené pačuli, a takové živočišno já nerada.

Po 2,5 hodinách finišuje hořké pižmo a kadidlo, už je ta zase pěkné. Teda původně jsem myslela, že je to finále, ale ještě po 6 hodinách bylo pořád co čichat.

Celkový dojem: suchá, trpká, temně zelená s jemnou sladkostí nezralého fíku a květin. Úchvatná. Levimu pomáhal Maurizio Cerizza, tak se mu to povedlo (scuzza, Silvio). Škoda té zaplyněné fáze.

Reklamy

2 thoughts on “CALÉ FRAGRANZE d´AUTORE 2.: Fulgor, Roboris, Brezza di Seta, Allegro con Brio, Assolo

  1. Pingback: MASAKÏ MATSUSHÏMA: Snowing Rose (mainstremový ú/výlet) | frangipani

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s