2. Ženy pro CHANEL No.5: Marylin a Suzy (50. léta)

  • Suzy Parker, dívka se svatozáří (Richard Avedon, 1957)

Když se parfémový byznys vzpamatoval z nacistů, což obzvláště madame Chanel ze známých důvodů trvalo o trochu déle, vrátil se Chanel k myšlence glamour. Žena pro Chanel měla být ztělesněním dostupného luxusu, tím, čím by se chtěly stát všechny dívky a ženy v nové, prosperující společnosti.

Na světě se objevil nový ženský fenomén: modelky. Super ženy, neztělesňující nic, než svoji krásu. Nedávaly žádnou tvůrčí či uměleckou výzvu jako herečky nebo zpěvačky, nevyvolávaly kontroverze jako známé podnikatelky či političky, nevyžadovaly zaujetí postoje jako umělkyně. Ty dívky nedávaly žádný důvod ke kritice či nenávisti, neměly žádný charakter, nestojí za nimi žádný výsledek jejich činnosti; jejich jediná životní aktivita je, že vypadají dobře. je to naprosto inertní materiál, na který lze navěsit cokoliv, jakékoliv zboží, aniž by získalo nějaký charakter, vymezilo se vůči nějaké skupině fanoušků či odpůrců. Říká jen: „Já jsem krásná a když budeš používat to, co já, budeš stejně krásná.“

Suzy Parker v plavkách Fath.  Zdroj: archiv Fath

Suzy Parker v plavkách Fath.
Zdroj: archiv Fath

Suzy Parker je super star své doby. Úspěšná muzikálová herečka, která suverénně ztělesnila po boku Cary Granta ve Funny Face roli, kterou pak ve filmu hrála Audrey. Štíhlé zrzavé stvoření, které vypadalo jako holka od vás z ulice, ale dokonale souměrný obličej s vystouplými lísními kostmi a vysokým obloukem domalovaného obočí a především plnými rty, nejčastěji nabarvenými na rudo, z ní udělalo ideál americké krásy. Suzy otevřela cestu příštím supermodelkám: byla první, která dostávala honorář 100 dolarů za hodinu práce a za rok vydělala 100 000. A ještě jedno prvenství ji patří: do kosmetických příruček navždy vepsala kapitolu o tvářenkách.

Kombinace odlesku Hollywodu a „daily“ glamouru rozhodla o výběru. Suzy se stala ženou, která měla Chanel No. 5 dát k dispozici masám, všem ženám na světě. Zavolali Richarda Avedona, který byl tehdy stejně slavný, jako Suzy, a vytvořili reklamu pro Harpers Bazaar, která nese veškerá poselství své doby, které v ní chtěl Chanel mít. Glamour holywoodských hvězd, touhu po americkém snu a zbohatnutí obyčených lidí, demokracii, prosperitu Ameriky, rasovou nadřazenost. To fakt?

Bílá dívka se svatozáří.

Every woman ALIVE loves No.5.

Rozesmátá krásná žena vchází do sálu, kde se jistě stane středem pozornosti. O tom, kdo ji tam čeká, nám napovídají její dva upravení, movitě vyhlížející pánové, takoví dva boháči akorát na ženění. Suzy celá v bílém není nevěsta. Bílá barva v reklamštině nese význam čistoty. Ale nejen ideové či hygienické, ale především takové čistoty, jakou si mohla dovolit jen buržoazie: plno mýdla a bublinek, hýření drahou drogerií. Výsledek? Bílé košile v kontrastu se šedivými hardami chuďasů. Takové filmové i reklamní klišé. Bílá byla tradičně vyhrazena pro příslušníky vyšších tříd bílé pleti, kteří trávili čas na bílém tenise či bílém póle, zatímco černošské služebnictvo doma smáčelo ruce v louhu a mýdlových vločkách. Jenže Suzy nemá bílé jen šaty. Její pleť je bělostná, tak kontrastující s okolím. Bílá pleť, a to je stereotyp všeobecně platný i v Evropě, je znakem šlechty, ukryté před sluncem v paláci či kočáru, zatímco nižší třídy dřou na poli na úpalu. Bílá je barva luxusu a nadřazenosti. Aby nebylo pochyb, že Suzy je vyšší kategorie, zdůrazňuje její hlavu bílá svatozář. Suzy je bílá bohyně, která přináší všem ženám, které se chtějí stát bílými bohyněmi, prostřek k nanebevstoupení: Chanel No. 5.

A všimněte si trademarku Chanelu No.5 – rudé, výrazné rty. Ikona francouzského šarmu, razítko luxusu vhodné a dostupné pro všechny ženy.

Z dnešního pohledu zastaralá reklama, která ale fungovala na obou kontinentech: pro bohaté Američany byla Suzy ztělesněním té jejich prima sousedky. Do zbídačené Evropy, která se teprve začala vzpamatovávat, přinášela americký sen, touhu po prosperitě.

  • Marylin Monroe, product placement (1955)

Málokdo ví, že Marylin (zatím) vlastně původně nebyla dívkou Chanelu. Její odpověď na dotaz po nočním úboru byla spontánní, chytrá odpověď na hloupou otázku, kterou jí neustále zasypávali novináři. Na jedné z tiskovek otázka přiletěla z davu novinářů, lidi zajímalo všechno o Marylin, její oblíbená zvířátka, značka zubní pasty, velikost bot, oblíbená kniha, co snídá a tahle otázka byla jedna z banalit. Marylin se smíchem odpověděla svým typicky přerývaným projevem „nahá“. Tedy to nevyslovila, to bylo příliš banální i na tuhle blondýnku, o jejíž inteligenci se dodnes vedou disputace (podle mne: inteligence průměrná, instinkty na nejvyšší možné lidské míře, jako Hannibal Lecter).

Ta sladce naznačující a sexualitou nabitá odpověď se stala legendou, okamžitě se rozšířila mezi lidmi, a všechny dámy chtěly spát v pěti kapkách Chanelu No.5 (pět kapek čistého parfému na noc je fakt dost). Marylin byla hvězdou mas, plebejská blondýnka patřila všem obyčejným lidem, přinášela jim obyčejnou krásu, která nestála na ušlechtilém původu a nákladném způsobu života. Splnit si sen, stát se Marylin stačil peroxid a černý kajal. A to, co spojuje Chanel No. 5 a Marylin: rudá výrazná pusa. Jak řekl Andy Warhol: rty, které nejsou stvořeny na líbání, ale pro image.

Chanel využil nové pověsti a v roce 1955 se rozhodl s Marylin udělat testimonial (znáte to – Nicol Lenertová říká v televizi, že miluje vložky s křidélky a Zbyněk Merunka, že bez kosmodisku nechodí ani se smetím). Při rozhovoru v hotelu Ambassador v New Yorku byla Marylin vyfocena v posteli, u které stál na nočním stolku flakon Chanelu No.5.

Všimněte si tvaru flakonu.

Všimněte si tvaru flakonu.

Později vznikla známá reklamní fotografie Marylin s flakonem, kterou si mnozí spojují právě se sloganem o pěti kapkách. Poslední ze série fotek Marylin a Chanelu No. 5.

What do I wear in bed? Why, Chanel No. 5, of course.

What do I wear in bed? Why, Chanel No. 5, of course.

Marylin otevřela ale cestu, kterou Chanel nadále půjde: nádherné ženské hvězdy stříbrného plátna jako nositelky jeho image. Pár odboček bylo, ale nikdy to nefungovalo. A Marylin rozhodně neřekla u Chanelu své poslední slovo.

Všechny díly seriálu najdete:
1. Ženy pro CHANEL No.5: The Flapper a Coco (1921-1940) ZDE
2. Ženy pro CHANEL No.5: Marylin a Suzy (50. léta) ZDE
3. Ženy pro CHANEL No.5: masová 60. léta s Ali, Lauren, Cheryl, Jean ZDE
4. Ženy pro CHANEL No.5:  chladná 70. léta a výsostně francouzská Catherine – ZDE
5. Ženy pro CHANEL No.5: 80´s Bondgirl Carole – ZDE
6. Ženy pro CHANEL No.5: 90´ popKarkulka Estella – ZDE
7. Ženy pro CHANEL NO.5: Lady Marmalade Nicole 00´- ZDE
8. Ženy pro CHANEL NO.5: Amélie s šarmem Pařížanky – ZDE
9. Ženy pro CHANEL NO.5: Chlupatý chlap pro Chanel No.4 – ZDE
10. Ženy pro CHANEL NO.5: Překvapení ze země duchů – ZDE

 

 

podpis_ROM

Zdroj titulního obrázku: Photomontage of American photographer Weegee (1899 – 1968) taking a photograph of a woman in a bathing suit inside a Chanel No. 5 cologne bottle, late 1950s. (Photo by Weegee(Arthur Fellig)/International Center of Photography/Getty Images)

Reklamy

6 thoughts on “2. Ženy pro CHANEL No.5: Marylin a Suzy (50. léta)

    • Mně přijde normální. Podle čatů na výstavě byla hrozně drobounká a neměla ani tak velkou zadnici, jakože objem, jako spíš extrémně útlý pas a velký rozdíl mezi pasem a obvodem boků. A to podle mně dělá ten ženský dojem. Ve skutečnosti ale myslím, že tukové polštářky moc neměla.

      To se mi líbí

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s