• SERGE LUTENS: L´orpheline (levandulová kaplička)

Serge Lutens chrlí svoje ponuré novinky rychlostí, která mi nedovoluje vůbec potřehnout, co kolem mne právě profrčelo a zmizelo v dáli. Mně se jeho produkce celkem líbí. Háček je ve slově „celkem„. Zatím ani jedna vůně mne nedostala. A že jsem se snažila! Snažila jsem se tak, že prodavačky v butiku Palais Royal už nervózně pokašlávaly, ať vypadnu, aby si mohly přeleštit lahvičky. Od té doby, co se Lutens objevil v celkem běžném prodeji jsem rejstřík několikrát promrskala odshora dolů. Pečlivě jsem vymazala všech čtyřicet parfémových lentilek. Poslední dva roky dostávám každou novinku ve vzorku horkou linkou z Paříže. A? A nic. Líbí se mi celkem všechny, co obsahují pižmo, šafrán, celofán, kůži…a v každé něco chybí. Sex epíl. Až teď! Černý dědek mne na stará kolena dostal na lopatu. (Nebo se říká na lopatky? Brrr představa.)

Palais Royale, Paris s plastikou Daniela Burena

Palais Royale, Paris s plastikou Daniela Burena

Marketingové povídání k L´orpheline je obvyklé pomatené mumlání excentrika o tom, jak ho maminka převlíkala do holčičích šatiček a tatínek ho nechtěl (můj výklad, jestli na to máte nervy, tak si to přečtěte sami na Fragrantice). Ve skutečnosti myslím, že Lutens vyrostl jako buržoazní chlapec, rozmazlený co Kilian Hennessy. Avšak: povídání prostřednictvím odkazu na ženský a mužský princip uvnitř každé lidské bytosti, plasticky vysvětluje dvě kontrastní polohy ve vůni. Nevím jestli se liší zrovna barvou pohlaví, ale JSOU TAM. V podstatě to je charakter celé vůně a je to to, co mne na ní okouzlilo a pozor, historický okamžik, Derad bude čumět: asi si pořídím svého prvního hrobníka! Ostatně: kdo by odolal písmenkovým Lettrines limitkám v butiku v Palais Royal?

Kvůli limitované lahvičce s laškovnou dekorací hrobečku Croix de Cimetière ani nemusíte do Paříže, bude dostupná na prodejních místech SL po celé Evropě.

Nebo je mezi námi snad někdo, kdo by nechtěl pudřík v poněkud infantilní rakvičce s kostřičkou Danse Macabre Coquilles d’Oeufs? Ha?

Jako obvykle Lutens neuvádí složení a tak se hádá. Já jsem vyhádala tohle:

Na začátku měkké, jantarové, čerstvé kadidlo se sladkou ambrou a mýdlo, mýdlo, mýdlo – tak mýdlovaté, jako je třeba v Liu / Guerlain nebo i No.5 / Chanel. Takže aldehydy. Tohle je je jedna ze dvou poloh. Teplá. Jak jsou v tom aldehydy, tak mne maj.

Ale to nestačilo, takže za chvíli druhá půlka, studená: ledová levandule, jako je třeba v Jersey / Chanel Les Exclusives a pěkné, ukázněné prádlové pižmo z Guerlainových kolínských. Levanduli úplně nevyhledávám, ale to křišťálové pižmo, ach! (Zajímavé je, že ty aldehydy nehrají na této straně, kam by se spíš hodily, ale přlepily se na těžší složky – vzpomeňte na Liú, kdo ji znáte, jak tam aldehydy jako první padají na zem při sprejování.)

No a teď si představte, co to s váma hrají: máte teplé, lehké kadidlo, které vůbec není kostelní. Spíš jen taková malá, dobře větraná, čisťounká kaplička. To kadidlo je málo kadidlové (to kyselo je moc kyselé). No a teď by člověk čekal, že ta kaplička stojí uprostřed vyhřátého levandulového pole, protože přece levandule – no a ne, levandule je naprosto sterilní a ledová, jako levandulový sprcháč. Ta levandule je málo levandulová (ten bramborák je moc bramborovej!). Dvě polohy, dvě dominantní složky, velmi expresívně zpracované, a teď na vás dělají baf! kuku! tady jsem! halo! kukuč! Vůbec nedrží pohromadě, hrají spolu na schovku a každou chvíli vykoukne jedna z nich za pruhovaným sloupem nádvoří Palais Royale. Kouzlo!

lutens l´orpheline

L´orpheline /  Serge Lutens se dělá v té zvláštní koncetraci Eau de Parfum – Haute Concentration díky které je dražší (99€/50ml), ale nejsem si jistá, jestli to nezapomněli říct v laborce, protože už po hodině ztrácí dech. Dojezd je sice pak ještě dlouhý, 4-5 hodin, ale už v tak málo zajímavé formě zbytečků vůní, které nepracují (zůstává takové nanicovaté kadidlo ochlazené levandulí), že nestojí za řeč. A navíc se najednou objeví ten oblíbený, ale mně ne moc milý sladký santál. Mně slabá siláž až tak nevadí, já jsem sprejer, ale asi byste čekali něco jiného za ty prachy.

podpis_ROM

 

Advertisements

12 thoughts on “• SERGE LUTENS: L´orpheline (levandulová kaplička)

  1. Ani se mi nechce věřit, že by kostěj nesmrtelný vypustil něco živého. Tu jeho vyhlášku k vůni jsem měla snahu číst, no měla… Ale pobavil mě jeden komentář na Fragrantice: „Jestli tohle je esence Lutensova dětství, tak mu nabízím teplou deku a šálek kakaa.“

    To se mi líbí

    • Já to číst nemůžu. Jednak je to páté přes deváté a nedává to smysl, druhak je v tom cítit tak upatlaná snaha po lascívní morbidnosti, že mi to přijde jako parodie.
      (Hodně mi to připomíná „recenze“ jedné blond paní, která zásadně nepoužívá velká písmena a nadužívá interpunkci, tam je zase patrná úporná snaha šokovat sexualitou, a po přelouskání se člověk zeptá: „príma, ale o čem to točíš? o voňavce?“)

      To se mi líbí

  2. Přivoněla bych si. Ale nic víc, protože jsem úplně vysazená (alergická) na zneužívání „smrtelných“ symbolů v předmětech denní spotřeby, ve špercích apod. O voňavce nemluvě. A rakvičku jako obal?! No tak to už je fakt vrchol nevkusu a … rouhání.
    Dobře děláš, Romy, že dědka odsouváš stranou.
    Ani to kakao by neměl dostat.

    To se mi líbí

  3. „…Dobře děláš, Romy, že dědka odsouváš stranou.
    Ani to kakao by neměl dostat…“ Tady to vypadá, že by spíš dostal tu „deku“. A rakvičku? Tu bych schroupla klidně. Morbidní symboly jsou fakt pošahané.

    Liked by 1 osoba

  4. Dost možná už mám doma vzoreček, no ale počká si na mě do zimy. Jestli je ta levandule podobá Jersey, tak u mě má šanci. Otázkou je ta výdrž. Platit za zážitek, který si užiju pár minut – no určitě ne v oboru voňavek.
    A vidíš, to jsem dodneška ani netušila, že Lutens neuvádí složení. Můžu si odškrtnout políčko „nový poznatek“ pro dnešní den, jupí!
    Verunka

    To se mi líbí

  5. Já tušila průšvih, když Romana napsala, že se jí líbí, ale tak je to Lutens, musela jsem ho zkusit, že ano. Rakvičky a spol fakt nemusím, ale kombinace levandule a kadidla mě zajímala… Tak tu jsem taky dostala – asi první dvě minuty. Pak se trochu oteplilo, skoro až závan nějakého koření, ale fakt závan a pak všechno asi na půl hodiny zmizelo. Ale totálně, jako bych neměla na ruce nic. A pak to přišlo. Mýdlo. Jako já aldehydy fakt nemůžu a tohle byl prostě Dove a držel a držel, přesně, jako když u nás byla posledně na návštěvě mamka a nastěhovala mi ho do koupelny a on zabil všechny moje ostatní vůně jako vanilkovou mastichu a rozmarýnový olej na vlasy a pupakové tělové mléko s magnolií a santalem…
    Nicméně jedno pozitivum celá ta mýdlová anabáze měla a sice to, že jsme si na druhou ruku stříkla Jeux de peau a zjistila, že ji pořád chci…

    To se mi líbí

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s