• MILLER HARRIS: Trocha Paříže a špetka Londýna v každé láhvi

Za pár dní letím do Londýna. Mimo klasických turistických cílů a nějakého toho pocucávání teplých alkoholů na adventních trzích, mám samozřejmě v plánu i cíle parfémové. Například jdu nakoupit do Harrods nový Santal Royal od Guerlain, protože je zatím k mání jen v Harrods a já jsem na něj zvědavá. Taky jsem zvědavá na jejich nově otevřené prostory v šestém patře – Salon de Parfums, kde Santal mají. Snad se mi podaří střelit od pasu pár fotek. Zatím sem přihodím pár fotek z minulého výletu do Londýna.

Výloha, už nevím čí

Výloha, už nevím čí

Potom to asi střihnu přes  Hyde Park do Les Senteurs a pak už se vrhnu do hlubin čtvrtí Myfair a Soho, které jsou nacpané k prasknutí butikama všech kosmetických a parfémových značek, na které si jen vzpomenete, počínaje Diorem a Chanelem, přes Floris, Arabian Oud, Benefit, Ormonde Jayne …. (ehm, která banka má nejslabší zabezpečení, nevíte?). Schválně na ty čtvrtě mrkněte na Googlemaps. Ráj na zemi.

My name is Bond. James Bond

My name is Bond. James Bond. Ale tentokrát asi parkovala paní Bondová.

Někde uprostřed sídlí i vlajkový butik Miller Harris. Tam se hodlám stavit stoprocentně, vlastně už jsem jim i ohlásila svou návštěvu. Uvidíme, jestli se chytnou a připraví mi uvítací balíček. Půjdu hlavně po jejich nové kolekci La Fumée a po Perfumer’s Library, která sice nová není, ale zase není až tak běžně dostupná, zatímco ostatní vůně už lze sehnat i na českých eshopech.

Tahle značka mě totiž zaujala. Zatím jsem od nich nevyzkoušela vůni, která by byla špatná. Jasně, najdou se slabší, najdou se silnější, ale nic vyloženě špatnýho. A jsou tak nějak moje krevní skupina. Francouzský šarm a britská rezervovanost (teď nemluvím o sobě). Trocha Paříže a špetka Londýna v každé láhvi.

Tuhle značku má na svědomí zase žena. Já to ale fakt nedělám schválně, že bych se zaměřovala na značky dámských majitelek. Jmenuje se Lyn Harris, má parfémové vzdělání z Paříže a Grasse a je jednou z nejúspěšnějších britských nosů (nosek?) současnosti. Jméno Miller v názvu si vypůjčila od svého táty.

FleurOriental (800x600)

 

Než načerpám informace o nové kolekci, chtěla bych vám představit tři kousky z těch, které už mám doma:

Geranium Bourbon

Všichni píšou něco o anglických zahrádkách. No já nevím, jak voní anglická zahrádka, ale tohle je tak minimalistické, tak francouzské. Trés chic!
Hořký, listově zelený citrusový začátek, podtržený pepřem, má na svědomí citronový muškát a listy černého rybízu. Je to velmi osvěžující. Ale já v tom kromě té zeleně cítím i hořké, pryskyřicové tóny, i když nic takového ve složení není uvedeno. Vytanula mi na mysli Delrae Bois de Paradis – jsou jako jing a jang, jedna hořká a zelená druhá sladká, obě pryskyřicové. Je v nich něco podobného.
Každopádně, přesto, že složky ze základu muškát postupně uzemní a na scéně se objeví i drobná a stydlivá růže, po celou dobu je muškát v hlavní roli a potlačí jakoukoli sladkost. Ambra a vanilka tady fungují jen jako pevný základ, podpora výdrž a ke slovu se nedostanou. I drydown je nesladký, pižmově dřevitý.
Fakt nechápu, proč výroba téhle vůně skončila. Ale oni občas nějakou ukončenou vůni znovu do výroby vrátí, tak nezoufám.

 

Říjnová opalovačka "na Borata" před Westminstrem

Říjnová opalovačka „na Borata“ před Westminsterem

Noix de Tubereuse

Dosud jsem považovala za vrcholy tuberózových vůní Fracas a Mahoru. Ano, jsou krásné, ale pokud chcete sofistikovanou tuberózu, jděte do Noix de Tubereuse.
Je to jako když:
Pomalu procházíte zelenou loukou a v dáli vidíte zelenobílé pole. Blížíte se, láká vás ta barva a vůně, která sílí s každým vaším krokem. Je to pole právě rozkvétajících tuberóz. Když se přiblížíte na dosah, zjistíte, že je lemováno fialkami a sem tam i kosatcem. Zvedá se vítr a po obloze se občas přežene mráček na chvíli zakrývající slunce a vy ucítíte chladivý závan kadidla z kostela na kopci nad polem, předzvěst večera…
Přes svěže zelený začátek postupně proniká krásně máslová vůně tuberózy, ale než vás stačí omámit, zakročí fialky s kosatcem a zapudrují ji. Výsledek je sofistikovaně tlumená tuberóza, ne tak pánovitá jako ve Fracasu, ani mastná jako v Mahoře. Je vzdušnější, jako by mezi okvětními lístky pofukoval teplý vánek přinášející ale i chladivou vůni kadidla.
Je také mnohem intimnější, nejde tak do prostoru. Nejpřekvapivější je dojezd – čekám na ambru, tonku, sladkost…, ale dostane se mi vlhké zeleně i s trochou kamene a hoblinkami dřeva…
…jako bych se obloukem vrátila zpět na louku, která mezitím zmokla, cesta mě zavedla nahoru ke kostelu, ochladilo se a setmělo.

Velmi neobvyklý pohled na tuberózu. Tuberózová vůně, kde tuberózu cítím asi tak 10 minut.
Pak jsem se koukla na stránky MH a zjistila, že tady jsou v hlavní roli listy tuberózy a nikoli květy: „vůně je inspirována posledními zbývajícími listy tuberózy v polích v Grasse“, píšou. Tak v tom je ten fígl!

Unifikovaná londýnská veverka. Všechny vypadají stejně.

Unifikovaná londýnská veverka. Všechny vypadají stejně.

La Pluie

Průzračná akvarelová malba vyvedená ve fialové, modré a šedé. V začátku mi připomíná Aprés l’Ondée od Guerlain. Aprés l’Ondée je taky akvarel, jen je v ní více fialové. Podobné jsou hlavně náladou – obě mají krásný, melancholický vintage nádech. Takto by určitě voněla Meryl Streep v Madisonských mostech.

Vývoj není nijak krkolomný, jsou to spíše nenápadně přicházející, zato překvapivé změny: po mikrokrůčcích se vůně mění od ostřejšího bergamotu s mandarinkou a levandulí v úvodu, který evokuje (velmi věrně) vůni mokrého prachu po letním deštíku, přes až lehce slaně ořechový nádech obilí a mýdlové tóny směrem k bílým květinám. Bílé květiny jsou ale také akvarelové, skoro abstraktní, jen je tušíme za příchodem něžné sladkosti.
V základu cítím opět slanost (vetiver) vyvažovanou vanilkovým luskem.
Vůně je to vrcholně zajímavá, jenže opravdu velmi delikátní a prchavá. Právě tak, jako vzpomínky na letní lásky.
Siláž a výdrž bohužel není velká – drží se u kůže a v horkých dnech se celé toto jinak působivé představení odehraje v pouhých 2 hodinách.

 

Jdu balit. Máte nějaké tipy, kam v Londýně jo a kam raději ne?

mirka_podpis

Reklamy

5 thoughts on “• MILLER HARRIS: Trocha Paříže a špetka Londýna v každé láhvi

  1. Pingback: • CARNER BARCELONA a ponorka na cestách | frangipani.cz

  2. Pingback: MILLER HARRIS Le Jardin d’Enfance: čí je to zahrada? | frangipani.cz

  3. Pingback: Esxence 2016: Co tam budem dělat? | frangipani.cz

  4. Pingback: • Co to je… VŮNĚ DEŠTĚ? | frangipani.cz

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s