• VIKTORIA MINYA: Eau de Hongrie (interview a recenze)

V prvním článku o této nové sympatické značce jsem se zmínila o překvapení, tak tady je: podařilo se mi paní Viktorii přemluvit, aby mi poskytla krátké interview. Tedy má idea byla zaslat otázky mailem a dostat odpovědi taky mailem. To neklaplo, paní Minya zvolila z časových důvodů (v hektickém období před Vánoci) rozhovor telefonický, čímž ve mě vyvolala lehkou paniku. Na inteligentní rozhovor vedený v angličtině po telefonu jsem se necítila. Ještě, že má člověk přátele. Děkuji, Petro.

Přidávám pár tematických fotek pořízených rychle v té trošce sněhu, než z něj bude zase břečka. Tokajské jsem ale večer vypila. Chvíli jsem uvažovala, jestli do láhve místo tokajského nalít kvůli focení čaj, ale nebudu na vás hrát takové habaďůry. Bylo moc dobré.

20150104_130847 (800x600)

Zatím poslední, čtvrtou vůní značky Viktoria Minya je Eau de Hongrie. Je to logické. Kdo jiný, než parfumér z Maďarska by měl navázat na tradici vůbec první moderní kolínské vody – směsi bylin luhovaných ve víně. A jaké jiné víno by to mělo být, když ne tokajské.

Byli jste někdy na návštěvě ve vinném sklípku? Takovém to, kde to víno opravdu zraje? Bývají cítit typickou směsí vlhkosti, vinné kyselosti a plísně. Toto léto, při dovolené na Slovensku, se nám podařilo navštívit sklípek v tokajské oblasti a vůně tam byla hodně odlišná. Vlhkost a plíseň tam samozřejmě nechyběly, ale i ta plíseň byla cítit jinak a hlavně jsem cítila až medovou sladkost. A ta je i v Eau de Hongrie.

Tak začínáme: mám tu před sebou skleničku tokajského, Aszú, trojputňového a poctivě porovnávám. Čichově i chuťově. Tedy chuťově zkouším jen to víno. I když původní Eau de Hongrie byla prý užívána jak zevně, tak i vnitřně, já mám ale té nové jen malý vzoreček, tak to to zkoušet nebudu.

I ten flakon je mi sympatický (zdroj:www.viktoriaminya.com)

I ten flakon je mi sympatický (zdroj:www.viktoriaminya.com)

Nová Eau de Hongrie určitě není kolínská, je v koncentraci edp a jestli ji mám nějak zařadit, tak spíše mezi květinově orientální, stejně jako Hedonist. Tahle vůně vůbec navazuje na první vůni Hedonist více než předchozí dvě, které mají Hedonist v názvu. Je přímým pokračováním Požitkáře. Je to ale požitkář zklidněný, který už se za požitky nehoní. Čeká až přijdou za ním.
Vůně začíná medem s jiskřivými citrusy a hřebíčkem, ale brzy se balzamicky proteplí a změkne labdanem a slaměnkou.
Vůně vůbec působí velmi měkce a hladce. Sakra, ten saténový šál ovíjející se kolem těla je už tak profláklý přirovnání, ale mě nic lepšího nenapadá. Když se přidá santal s tonkou, je hladkost dovedena do dokonalosti a provází vás dlouhé hodiny až k excelentnímu pižmově tonkovému finále.
Jestli mi na Hedonist něco trochu vadilo, tak ta předimenzovanost, jakási hlučnost. Je až po vrch nadupaný kvalitními složkami a dává to hodně najevo. Eau de Hongrie je jeho jemná a kultivovaná mladší sestra. Vše do sebe zapadá, nic nekřičí, žádná složka nevyčnívá, nedrhne.

Tahle vůně je rozhodně můj budoucí adept ke koupi. A teď už předám slovo Viktorii.

20150104_131210 (800x600)

Kdy jste se poprvé rozhodla, že budete parfumérem?

Už od dětství jsem byla fascinována vůněmi. Za kapesné jsem si kupovala vůně a rodiče mi kupovali knihy o vůních a o umění. Ale v 80. a 90. letech v Maďarsku nebyly podmínky pro svobodnou tvorbu a tak rodiče rozhodli, že budu studovat ekonomii. V posledním ročníku jsme se dostala do programu Erasmus a vycestovala do Paříže. Tam jsem viděla možnost studovat parfémářství v Grasse. Studium ale bylo drahé a tak jsem si na něj napřed musela vydělat. Pracovala jsem jako HR manager v jedné pařížské firmě. Bylo snadnější vydělat peníze na studium v Paříži než v Maďarsku.

Během práce v Paříži jste si vytvořila svůj vlastní systém klasifikace vůní. Mohla byste se o něj podělit se čtenáři?

Je to velmi subjektivní systém klasifikace, takže možná není tak úplně sdělitelný. Studovala jsem vůně z hlediska toho, jak na mne působí, co ve mě vyvolávají a třídila si je tak podle barvy, textury, zda je vůně pomalá či rychlá, hlasitá či tichá, čistá nebo zamlžená… Je to prostě má osobní klasifikace vůní i surových materiálů.

Před založením vlastní značky jste pracovala pro několik firem v Grasse. Můžete nám říct nějaké vůně, na kterých jste pracovala?

Dělala jsem na několika vůních v rámci společných projektů, ale z těch, které mohu uvést to byla například Candori, pro americkou šperkařskou firmu stejného jména. Vytvořila jsem jejich signature vůni. Výroba téhle vůně byla, myslím, přerušena. měli nějaký technický problém s flakony. Naposledy, když jsme s nimi mluvila, říkali, že výroba byla přerušena a že bychom mohli společně vytvořit něco nového. Ale od té doby jsem o nich neslyšela. Candori byla vůně mimózy. Parfém měl být křehký a pudrový, ale mimóza je zároveň také velmi vlhká, takže to byla výzva. Nicméně byli velmi spokojení s výsledkem.

20150104_130932 (800x600)

Je nějaký materiál, kterému dáváte při tvorbě přednost?

Neliším se příliš od jiných perfumérů. Všichni jsme fascinováni těmi nejdražšími materiály. Například kosatec a růžový olej. Protože to jsou extrémně krásné materiály, se kterými toužím pracovat. Když jsem ale pracovala pro jiné parfémové domy, neměla jsem šanci se k těmto materiálům dostat. Například kosatec stojí 20 000,- EUR za kilogram. To je úplně šílená cena. Růžový olej, považovaný rovněž za drahý materiál stojí 5000,- EUR za kilo. Takže máte velmi malou šanci pracovat s těmito materiály ve větším množství, když pracujete pro nějakou společnost.

Jakou vůni nosíte Vy sama?

Celý den pracuji na dvou, třech svých vůních zároveň, takže je zkouším a nosím tyto vůně a pokud ne, vždy mám mnoho přátel parfumérů, kteří mi exkluzivně umožní zkoušet jejich nová díla. Takže nosím vůně své, nebo novinky přátel. Ale, pokud mám uvést, nějaký příklad, co nosím ve chvílích volna, tak je to Boss Bottled od Hugo Boss. Mám ráda tuto jednoduchou, ale originální vůni. je to sice vůně pro muže, ale velmi zajímavá.

 Četla jsem, že máte velmi citlivý nos. Má to nějaký vliv na Váš život mimo práci?

Musíte pochopit, že nos lze cvičit jako sval. Myslím, že jsem se již narodila s velkými předpoklady pro práci s vůněmi, že mám nos citlivější, než běžná populace. Ale od té doby, co jsem jej začala cvičit se můj nos stává citlivějším. Jako malý příklad mohu ovést, že citím, když někdo o tři místnosti dál otevře ledničku. A to ještě před pár lety neplatilo, takže si myslím, že se můj nos opravdu stává víc a víc citlivým. Ale nemá to nějaké zvláštní negativní dopady na můj život. Protože když pracuji, umím se zaměřit na co potřebuji a když jdu ven z laboratoře, vítám vše, co cítím, protože to může být pro mne příjemným překvapením.

Byla jste někdy v České republice nebo se k nám chystáte?

Ano, byla jsem v Praze se svou rodinou před pár lety a zbožňuji ji. Zamilovala jsem se do děl Alfose Muchy. Miluji Prahu, bylo tam nádherně. A toužím se tam vrátit, ale zatím nebyla příležitost.

 Jakou plánujete další vůni? Můžete nám prozradit své plány do budoucna?

Nevím, jestli to víte, ale právě jsem vydala dvě nové vůně a teď se chystám hlavně zachránit Vánoce, to bude těžké. Mám nějaké nové nápady, na kterých jsem začala pracovat, ale zároveň pracuji na mnoha jiných projektech. Pracuji pro jiné společnosti, dělám parfémy na zakázku, vedu kurzy, workshopy a konference, takže jsem opravdu velmi zaneprázdněná. Co ale mohu říci jistě je, že bude nový Hedonist. Jen nevím, kdy to bude.

Děkujeme a přejeme Viktorii mnoho štěstí a úspěchů v novém roce.

mirka_podpis

Reklamy

5 thoughts on “• VIKTORIA MINYA: Eau de Hongrie (interview a recenze)

  1. Hm, Mirko, bravo! To je hrozně zajímavý rozhovor, hlavně je mi teda paní parfumérka blízká tím, že udělala parfumérskou kariéru v postkomunistické zemi, já jsem si myslela, že to skoro nejde. Jak je stará, nevíš? Třicátnice?

    To se mi líbí

    • Ona sice žije a tvoří v Paříži, takže to není tak úplně o kariéře v postkomunismu, nicméně i tak je dobrá, že prorazila. A ohledně věku to tipuju spíš blíž ke čtyřicítce už, podle zmínek o 80.a 90. letech v Maďarsku.

      To se mi líbí

  2. Všechny 4 jsou povedené. A nejvíce je mi na ní sympatické to, že zatím se opravdu řídí svým krédem, že nebude dělat kompromisy mezi kvalitou materiálů a náklady. Snad se jí to bude dařit i nadále.

    To se mi líbí

  3. Pingback: • Hrátky nosu a mozku: letem světem Googlem | frangipani.cz

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s