• Fabriky na parfémy

Čau! Jak se máte? To jsem já, Romana, znáte mne. Chybím vám? Vy mně jo. Naštěstí Mirka s Deradem zdatně suplují, zatímco já se šprtám chemii starého Židáka Cohna (chemici vtípek chápou a napíšou mi to do diskuse, jinak vysvětlím sama, bude se vám to hodit, až se budete učit anorganiku) a jsem schopná momentálně zachytit a popsat tak akorát trpce sirnou notu merkaptanů a jemnou česnekovou vůni allylchloridu. Jediná užitečná informace, kterou jsem se zatím dozvěděla, že Iso-E-Super ambroxan jsou velmi příbuzné organické sloučeniny, teda nevím, jestli je to užitečný údaj, ale třeba si teď někdo řekl „Týjo, tak to jsem nevěděl, to je super! Esuper!“

1598768_196067637270188_2040011290_n[1]

Tak si říkám, že tady mám jeden skoro hotový starší článek, ke ketrému mi chybí fotky, takže dnes to bude trochu diskomfortní, ale šoupnu ho sem, abyste ne mne nezapomněli, než se zase vynořím ze šedé zóny. A navíc: dnes jde v článku jde o tu chemii.

  • Fabriky na parfémy

Nedávno Mirka otevřela seriál o chemii ve vůních. V moderních vůních už nějakou tu chemii očekáváme a nedivíme se tomu. Krátce po vzniku aromachemie vstoupili do toho to byznysu různí výrobci, poskytující odběratelům, tedy majitelům značek parfémů, různé výrobky a služby: výběr z rejstříku hotových ingrediencí, namíchání ingredience na míru anebo namíchání celé vůně (jak je popsáno v tomto mém vtipném článku, teda aspoň myslím, že je vtipný…potom někdo navrhl, myslím, že jsem to byl já. Doporučuji si v článku přečíst část dole, která je kurzívou, abyste líp pochopili následující texty). A v parfumérském světě, a zejména ve světě niche parfumerie, se často mluví o hotových parfémech z fabrik tzv. Velké šestky : Givaudan, Firmenich, IFF, Symrise, Taksago, Robertet, a mnoha dalších producentů s despektem, jako o „průmyslových, unifikovaných produktech“, čili: tohle namíchali v Givaudanu, to bude stát za šrapnel. Jenže – je to pravda?

1690686_1421005214808023_979405461_n[1]

  • Dělníci u parfémového pásu

Nepředstavujte si Givaudan jako Spolanu Neratovice. Vypadá spíš jako VŠCHT: laborky, laborky, laborky, kanceláře, zasedačky, recepce. Dělníci ve fabrice jsou jednak výrobci voňavých látek, laboranti a technologové, vývojáři a plánovači výroby. A taky ti, co zadávají výrobu, kontrolují kvalitu výsledku a pak některé výrobky míchají do hotových kompozic, parfémů pro známé značky. Parfuméři. A to nejdou žádná béčka. Momentální superstar Thierry Wasser ještě v roce 2006 zařezával ve Firmenichu a lidstvu přinesl objevnou Darling by Kylie Minogue (moje nejoblíbenější drogerkovka a podle mě na ni úspěšně navázal v nových LPRN). Taky Jean-Claude Ellena začínal v Givaudanu, Jacques Polge se tam školil, Dominique Ropion vyšel z IFF…

  • Nejlepší parfémy z továren na drahou krásu

Teď budete možná překvapení: Estée Lauder nikdy žádný parfém nevytvořila. Nikdy! Nikdy neměla vlastního parfuméra a všechny vůně Estée Lauder pocházejí z fabrik. Youth-Dew, první a kdysi nejslavnější vůně, kterou se Estée uvedla na trhu. Znáte historku o tom, jak se jí povedlo proniknout? Šla parfém několikrát nabízet do luxusního obchodního domu Neimann Marcus, kde ale neměli zájem. Zkusila to opakovaně, a když to nešlo po dobrém, mrskla jednu lahvičku na mramorovou podlahu hned za vchodem. Celý den se zákaznice ptaly, co to voní a že si to chtejí okamžitě koupit…a následovala objednávka. Tuhle legendární vůní vytvořila Josephine Catapano (taky např. Fidji pro Guy Laroche), zaměstnankyně IFF. Vůni se jménem majitelky firmy Estée vytvořila Betty Busse (Chloé/Chloé) z IFF, autorem Aliage je Francis Camail (taky slavné Eau d´Hadrien, Čárlíka pro Revlon a řady nichovek Bond No.9), také z IFF. Ikonickou White Linen uvařila Sophia Grojsmann, tehdy zaměstnankyně IFF. Ješitná Estée byla známá tím, že trvala na uvádění sebe samotné jako „parfumérky“ – ale bohužel, bohudík, vybírala si ke spolupráci špičkové talenty, kteří se později proslavili a vytvořenými parfémy se prezentují. Dnes už se nikdo v EL netváří jako parfumér a Leonard Lauder vychvaluje spolupráci s IFF jako dlouhodobě prospěšnou pro obě strany a IFF dává za příklad špičkového kretivního parfumerního producenta. S tím nelze nesouhlasit.

Ale to není všechno, jsou tady vůně, u kterých byste to možná nečekali. Úplně první Diorův parfém, Miss Dior, namíchali v Givaudanu dva parfuméři: Paul Vacher a Jean Carles. Pro Diora pak spolu i nezávisle vytvořili další vůně (Miss Dior, Diorling), ale měli samostatné úkoly. Vacher pro Madamme Lanvin připravil Arpége, Carles ikonické Ma Griffe / Carven, Tabu / Dana a legendární Shocking / Elsa Schiparelli. To vše za branami závodu Givaudan.

10424635_416748335158399_1733875772_n[1]

Summer Mania 2007 pro Giorgia Armaniho vznikla v laborce Givaudan a míchal ji nikdo menší, než Francis Kurkdjian. Další ješita v branži, Giorgio Armani, měl stejnou smůlu jako Estée, Francis se proslavil a začal se k vůni hlásit. Tušili jste, že Kurkdjian z Givaudanu je autorem mojí zamilované a jediné Escady, kterou uznávám za rovnoprávnou na mé polici, a to Lilychic?

11410750_1643470119222211_686679980_n[1]

Překrásný Yatagan pro Caron vymyslel Vincent Marcello, zaměstnanec IFF, v roce 1978, pět let poté, co pro Estée připravil Private Collection v tomtéž žoldu. Domenico Dolce z komického dua Dolce&Havana, hluboce postižený sebeobdivem, velmi težce nesl, když se provalilo, že autorem vůní, především slavné Light Blue, není on, ale tým Givaudanu: investoval ohromné peníze do PR kampaně, kde to popíral. White Patchouli a Black Orchid a pár dalších pro Forda vyrábí Givaudan, i když se Tom snaží diváky přesvědčit o opaku na fotkách s lístečky zastrčenými v různých jistě voňavých štěrbinách.

 

  • Jediný ostrov v moři jménem Chanel

Chanel je jediná značka z těch tradičních, která nikdy nevyužila služeb fabrik. A to proto, že se ji s první vůní, tzv. monstrem, tedy No.5, povedl tak dokonalý obchodní tah, že si už navždy mohla dovolit vlastního parfuméra. A v histotii měla jen čtyři. První byl Ernest Beaux, autor Pětky, po něm Henri Robert a pak Jacques Polge (který se ale v Givaudanu vyučil) a dnes zaučuje svého syna Oliviera Polge.

 

Trend je momentálně takový, že velké značky zaměstnávají své vlastní parfuméry a jejich týmy. U niche je velmi často parfumér rovnou majtel značky, menší firmy si najímají buď nezávislé parfuméry, anebo sahají taky po službách fabrik. No proč ne, nebo jste našli ve výše jmenovaných nějakou, o které se dá říct, že je špatná? Ať žije fabrika a dělníci vůní!

podpis_ROM

 

Advertisements

10 thoughts on “• Fabriky na parfémy

  1. Já mám takovou důležitou informaci, že merkaptan se používal jako signál k evakuaci dolu.. když došlo na průser, prostě tam flákli ampule s tím strašným smradem, aby i průměrný havíř pochopil, že má zdrhat.. obohatila tato informace tvé studium? :o)))

    Liked by 1 osoba

  2. Aha, COHN, je tedy inside joke a pomůcka, ale stejně je to na hraně – nejsem chemik, studovala jsem sociální vědy a můžu vás ujstit, že i v takhle zdánlivě nevinném vtipu se posilují negativní streotypy, zvláště na stránkách archovivaných NK. Normálně mám Vaše články moc ráda, ale tohle mě fakt nepříjemně zarazilo.

    To se mi líbí

  3. vtip, který je vtipný „uvnitř“, tj. pro členy skupiny, která sdílí potřebné informace k jeho pochopení, myslela jsem tím, že chápu, že to primárně není myšleno hanlivě, ale je to něco, co je vtipné pro chemiky

    To se mi líbí

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s