• LA VIA DEL PROFUMO 3: mafiáni a Arabové

Dnes pokračujeme s dalšími díly Dominique Dubrany, světoběžníka a parfémového kouzelníka z italského Montecolomba. Můžu říct, že co flakon, to solitér.

Arabia se jistě dá označit jako orientální, nicméně mně se jeví spíš jako originální spojení fougère s kořením. Proto ji taky vnímám jako pánskou. Ta kořeněná část zprvu vyvolá představu přípravy na zavařování okurek, což sice může znít u parfému sprostě, ale ono to tak není, Arabia voní příjemně. Jemně tu převládá tón nového koření, a ten je v parfémech zřídka k vidění (cítění), vzpomenu si snad jedině na Incognito od Rouge Bunny Rouge. Se vším respektem je třeba říct, že Dubrana si s tímhle osobitým aromatem poradil v Arabii ještě lépe než Shyamala Maisondieu ve výstředním Incognitu, v podání Profuma nikdy nezačne unavovat, ani si neukradne celý parfém pro sebe.
Podle ofiko složení tam sice vůbec není, stejně jako nezbytný fougère atribut – levandule, ale co byste chtěli, já to tak prostě cítím. Levanduli tedy vyloženě ne, ale ten pánsky působící dojem holičství s napěněným holicím mýdlem na kušnách zákazníků tam je. Skvělá varianta dárku pro náročnějšího konzervativního muže, zvyklého na Azzaro nebo Kouros. Tohle mu zapadne do vkusu, je to stejně skvělé a v okolí několika set kilometrů to zaručeně nikdo nemá (La Via del Profumo se, jak víme, dá koupit jen a pouze na stránkách výrobce).

wp_20170131_21_40_52_pro-2

Nečekal jsem, že Tawaf bude o bílých květinách. Zprvu jsou pěkně drsné, nestydatě indolické a smísené s pryskyřicemi, které jim propůjčují punkovost. Teprve až když se jasmín uklidní a odloží megafon, vystoupí z pozadí labdanum a myrha. Oproti své počáteční nakyslosti jsou teď uhlazené a spolu s jasmínem vyzařují klid a teplo. Indoly vyvanuly, ale mám pocit, že v pozadí rozeznávám jakousi živočišnost – možná jde jen o můj dojem, nebo je to jeden z efektů propojení těch přírodních pryskyřic a jasmínu. Autor měl v úmyslu Tawafem vyjádřit ducha arabského lidu; z mého pohledu je to hezká pocta bílému kvítku jasmínu, plná a opravdová, ukazuje jeho krásu takovou, jaká je – ber nebo nech. Nosu, naladěnému na hezounký jasmín se syntetickými volánky od Bvlgari myslím moc lahodit nebude. Těm, kteří oddaně obdivují aroma bílých květin nebo jsou jen unavení přemírou aromachemikálií, patrně kápne do noty.

Palermo/Don Corleone – hořká vanilka s drsným srdcem a potlačenou chutností. Vlastně je čemukoliv gurmánskému dost vzdálená. Skoro ušmudlaná, s nádechem kouře, ale pořád je to vanilka, takže přes jistou neotesanost je v ní přítomna laskavost. Ta hořká část je zelená, je to masivní green-tón v takové koncentraci, že hořkne. Jenže do Palerma je vpletený moc šikovně – to, že jde vlastně o zeleň, jsem objevil až při třetím testování.
Je to ta nejzvláštnější vůně z této várky Profumo a lituju, že venku panují únorové teploty. Tenhle parfém potřebuje horko, ostatně je zjevné, že pan D. věnuje Palermo Sicílii, kterou podle svých slov miluje. Ven s ním (s parfémem, ne s Dubranou) teď nemá smysl chodit a vyhřátá místnost prostě neumožní Palermu dostatečně rozkvést. Očekávám, že jakmile Palermo dostane příležitost smísit se s aspoň dvacetistupňovým vánkem, čechrajícím listí stromů, vydá ze sebe to kouzlo, jež zatím jen tuším. Ale jsem si jist, že tam je, vím to.
Na cestu do Palerma si tedy ještě počkám. A moc se na ni těším, když je ten reklamní aroma-leták v malé lahvičce tak lákavý.

wp_20170205_11_19_47_pro-2

 

Ty z vás, kteří by snad na základě nadšené chvály v mých úvahách zvažovali investici (ne právě malou) do setu vzorků, raději předem upozorním, že La Via del Profumo není pro každého. Musíte být nadšenci do parfémů, to zaprvé. Dalšími síty, kterými byste měli projít, než se rozhodnete podívat se Dubranovi na zoubek, jsou jednoznačná náklonnost k přírodním surovinám, otevřenost vůči nestandardnímu a originálnímu přístupu parfuméra a odvaha jít ke kořenům. Pokud takoví nejste, budou se vám vůně od Profuma zdát obyčejné až hrubé, nebo možná příliš divné.
Jestliže se vám moje charakteristika práce Dominique Dubrany jeví věrohodnou a láká vás to, jděte do toho. Pravděpodobně vás čeká radost a vytržení.

Kompletní recenze La Via del Profumo najdete pod odkazy:

  1. Začalo to u tabáku
  2. Chlupatí muži pijí mlíčko
  3. Mafiáni a Arabové

Advertisements

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s