• Od soboty do soboty

Čau Frangipáni, co jste dělali minulý týden a čím jste při tom voněli?

  • SOBOTA

Romana: Já jsem byla večer na mušle. Stal se z toho takový malý rituálek, když jsem v sobotu v Praze, tak vyrážím. Tentokrát jsem sebou měla dva kluky se vkusem. Jmenuji se Roztoč & Krůta, kdysi jsem je přesvědčila o tom, že niche vůně jsou prima a oni zakoupili exkluzívní linii Ermenegildo Zegna, zahodili svoje staré Miyake a furt nichovky pokoušejí. Doporučila jsem jim jednou pár levných nichovek, zvítězila Grey Flannel / Geoffrey Beene. Tak jsem jim nadělala odpoledne vzorky, vybírala jsem, aby v nich byl jejich oblíbený „tón veřejných záchodků“. Zdá se jim to sexy.  Kdo zná Grey Flannel, ví, o čem je řeč. Přesto se jim nejvíc líbil Eau Froide/Serge Lutens, protože prý voní jako „toto oné Grécko“. Jasně, čerstvé kadidlo. Já jsem na sobě měla Nishane / Musiqua Oud, která je trochu zaskočila. Řeč byla hlavně o Zegnovi, taková nenápadná značka a přitom pro muže zcela nepostradatelná. A navíc víme, kde v Praze se dají levně koupit.

 
  • NEDĚLE
Romana: Celou neděli mi bylo zle. Mně je z těch mušlí skoro vždycky zle. Manžel se mnou nechce chodit, tak já si beru vždycky nějaké kamarády z mokré čtvrti, tentokrát jsme si objednávali „jenom čtvrtinku, my toho tolik nevypijeme“ bílého italského chardonnay, paní se tedy naběhala. Jenom jednou mi nebylo zle, ale to byla tak nudná večeře „ne, děkuji, já už opravdu nebudu, já víc než jednu skleničku týdne nevypiju“. Ne, že by na alkoholu visela zábava, ale oni byli i jinak zdrženliví. Postupně se mi ty mušle strašně protiví. Divné jídlo.
Takže jsem si vybalila bezhliníkové antiperspiranty z Maďarska, z nichž jeden voní po granátovém jabku a i docela funguje, Nabídka bez Al je v Maďarsku poměrně široká, asi lepší osvěta – a tak doporučuju zajet na nákup tam.
Večer jsem se vzmužila a protože mi vrtaly hlavou ty probírané Zegna vůně, jela jsem se na ně podívat. Samozřejmě jsem si přivezla nové boty, nicméně hlášení o vůních je takové: v Aréně ve Štěrboholích je outlet Fann a Eurocosmetics (Lauder, Clinique, Bobbi Brown, Zegna). Fann doprodává ty svoje tři niche značky za polovičku. Eurocosmetic je podstatně zajímavější, najdete tam exkluzívní linie Zegna, Lauder, Aerin Lauder, limitky Clinique, DKNY…se slevou 30-50%. Nevím, jak je dostupný jinde, ale tady mají nový Calyx a stojí ruším okolo tisícovky. Ten mne láká. Až pojedete do Prahy, tak nevynechat!

  • SOBOTA + NEDĚLE

Mirka: V tom Maďarsku jsme se s Romanou minuly. Strávila jsem víkend velmi hardcorovou disciplínou, zvanou „sightseeing ve čtyřicítkách“. Tedy prohlídka Budapešti ve čtyřiceti stupních ve stínu.

Vytyčila jsem si některé dílčí cíle, jako dát si halászlé a navštívit některou s parfumerek. Halászlé bylo výborné, i když mi to poněkud kazil zpruzený číšník (chodili mu tam lidi). Parfumerku jsem stihla jen jednu. Ona ani moc není nálada lézt do luxusních parfumerií, když jste naložení ve vlastní šťávě. Ale do té v hotelu Ritz-Carlton jsem přece jen vlezla. Byla tam moc milá mladinká slečna, která mě hned obdarovala vzorečky a v klidu nechala očichávat. Tedy ono v podstatě moc nebylo co. Parfumerka je to malinká s celkem úzkým niche výběrem. Ale měli dvě novinky značky Mona di Orio.
Suéde de Suéde je sladký semiš s místy až čokoládovým akcentem a všimla jsem si lehké reminiscence na předchozí vůni Bohea Boheme. Dójima je zajímavější. Představte si ji jako mléčnou rýži ochucenou výrazným jasmínem a neméně výrazným santalem.
Jinak jsem ale celé ty vedra strávila téměř výhradně se svým novým přírůstkem – Musc Intense od Evody. Zajímavý, jak jindy bílé, prádlové pižmo ve vůních zavrhuju, tak jsem se v něm tentokrát skoro koupala. Ten pocit čistoty byl k nezaplacení.
  • PONDĚLÍ

Romana: S pocitem křivdy, že je Mirka v Maďarsku a my jsme se museli vrátit kvůli velké nemoci malého muže (začíná dospívat, rýma, chápete…), jsem jela do práce. Bylo strašné vedro, strašné, vůbec jsem nevěděla, co na sebe. Tak jsem se nenavoněla ničím a až okolo poledne jsem si šplíchla Memo / Inlé, protože voní jak jasmínový čaj s meruňkama, je svěží a není v něm calone. Děkuji.

Ale příliš mne to neuspokojilo. Večer mne manžel pozval na večeři, přinesl mi dárky k narozeninám, tak jsem si po sprše dala Champagne/YSL. Moje smrt! Já ho nosím tradičně jen na Silvestra, vůbec mne nenapadlo, že bude v létě fatální: ten perlivý broskvový aldehyd zezačatku celkem těšil, pak se rozležel a po dvou hodinách jsem šťastně padla do vany.

 

  • ÚTERÝ:

Romana: když jsem přišla z práce, měla jsem chvilku pocit, že bych si mohla uklidit skříňky s voňavkama. Žádná velká akce, jenom přeskládat, co teď nosím a co bych mohla nosit. Totiž já často koukám k němomu na instagram a „a hele, vždyť to mám taky!“. Tak jsem se převlíkla, osprchovala, nalila jsem si vodu s citronem (držím dietu a nepiju alkohol, jen k mušlím) a ten pocit zmizel. Tak jsem si aspoň pro radost vytáhla stařenky a chvíli jsem dumala nad Habanitou z roku 1935, jestli ji mám otevřít nebo ne. Je zapečetěná, mám ji rok, rok jsem ji lámala z francouzského starožitníka, protože jsem ze všeh nejvíc na světě toužila ji zkusit…a se vším respektem k parfémovému dědictví si říkám, že těch zavřených flakonů je na světě asi tak 30. A když ten svůj otevřu,tak už jich bude jen 29. Připadala bych si jako jezuita. Nebo ne? Mirka se mi už rok směje a navádí mne, ale já pořád váhám…

 

  • STŘEDA:

Romana: Měla jsem důležitou schůzku s důležitými pány a vůbec jsem se nemohla rohodnout, co na sebe. Nakonce jsem vyhrabala, a to doslova, Chanel No.5 stojící na hanbě úplně vzadu ve skříňce. Znovuzrození. Už jsem úplně zapomněla, jak je EdP krásný, elegantní a univerzální. Akorát že už jsem na dně dvoustovky, což je divné, protože ho skoro nenosím, a navíc se mi zdá, že se mi kazí hlava, mně zatím ne, já jenom začínám blbě vidět, ale Pětkovi, takže to byla šťastná ruka, protože manžel má tip na dárek.

  • ČTVRTEK

Romana:Mirka se mne zeptala, jestli pojedeme letos na Pitti do Florencie. To ve mně vzbudilo vlnu sentimentu, vytáhla jsem kabelku a parfém, co se jmenují podle Florencie, jsou z Florencie a je to poznat.

 

  • PÁTEK:

Romana: zase jsem ráno nevěděla. Protože se ochadilo a zapršelo, nebyla jsem připravená a ve finále jsem si vybrala podle šatů, tak se mi k nim hodila elegantní a klidná vůně. Sáhla jsem zase po AmberOud, kterou jsem dostala osobně od Patricie Nicolai, to já nikdy nezapomenu říct, protože nejen, že to pro mne hodně znamená, je to asi tak na úrovni toho, jak váš manžel kdysi porazil v druhé lize Horsta Siegla a vy jste potkala Dalibora Jandu v upnutých kožených leginách.

Večerní poštou dorazila vintage kolínská Violette /  Fragonard, prý z roku 1975, ale myslím, že ne. Myslím, že mne prodejkyně podfoukla a poslala mi jednu zcela současnou, vytaženou z té krabičky miniatur, co Fragonard nabízí turistům a že je tak maximálně deset let stará. No, vždycky to nevyjde, tahle byla celkem drahá, oproti jiným mým výhodným nákupům, musím brát, že jde o zachování parfémové rovnováh na světě. Jen potřebuju určit rok. Víte proč? Já totiž fialky zkoumám. Kupuju fialky z různých let, hlavně ty nejprodávanější a porovnávám, jak se jejich vůně mění v průběhu 20.-21. století. A víte, jak to je? Napsala jsem to do článku o Císařských fialkách, který vyjde asi v pondělí, tak si to nezapomeňte přečíst: Co to je…CÍSAŘSKÉ FIALKY?

Ještě později večer jsem přemluvila Mirku k tomuto článku. Mirka ale přes týden maká, takže si prý odbyde všechno o víkendu. A navíc má prý prázdniny. A Radovan? „Jsem líná a nespolehlivá.“ My jsme soubor „Mladý Ital v létě tančí, v zimě nepracuje“. Taky máte prázdniny? Co nosíte?

(Na žádné mušle dneska nejdu.)

 

Reklamy

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s