Francie z vody: den druhý – lano sem, lano tam a mizející čaj

O pověstné francouzské (ne)organizovanosti se přesvědčíte už na letišti. To když vylezete z letadla přímo na plochu a tam stojí jediný autobus, do kterého se prostě všichni nevlezou. Jenže cestující na ploše postávat nesmí. Tak co s nimi? No narvat zpátky do letadla, přece!

Na druhou stranu, my jim zdatně konkurujeme. My, tedy má drahá polovička a já. Při bezstarostných procházkách (a cykloprojížďkách) po Toulouse jsme byli dotázáni, proč už nejsme na lodi. Trochu se nám popletl pátek se sobotou. Každopádně me to uchránilo od impulsivniho nákupu fialky nebo oppopanaxu. Na loď, kde jsme měli být už včera, jsme tak museli vyrazit brzo ráno místo plánovaného odpoledne.

Ovšem člověk míní, francouzské odbory mění. Někde jsem slyšela, ze Francie je jediná země, kde ve firmách velí odbory, nikoli management.

Brzo se naučíte například to, že ve Francii se tleská i tomu, že se vlak vůbec rozjede. Co na tom, že o hodinu a čtvrt později. Maňana, hlavně že jedeme.

Můj muž se na každém kroku podivuje, že tahle země ještě nezkrachovala a já mu na to odpovídám otázkou, jestli jim není líp, nehoní se, nestresují. V tom vlaku byli všichni v pohodě kromě nás a jedné korejky. Já bych ale možná byla taky v klidu, kdybych v tom narvaném vlaku nestála na jedné noze a ještě ne na vlastní.

Nevadí, říkala jsem si, na lodi si odpočinu, sednu, dám dvě tři deci…

Zjevně jsem nepochopila, o co na Canal du Midi vlastně jde. Není to o odpočinku, je to zlepšování fyzičky! Důrazně vás varují, kdyby vás napadla podobná blbost, jet sem, jeďte aspoň ve třech. Loď má totiž jeden volant a dvě lana na každé straně na uvazování.

Já, protože nezvládám parkovat s lodí (tímto se omlouvám lodivodům za terminologii), jsem odsouzena k obsluze lan. Což obnáší připravit se s jedním lanem, ve vhodné chvíli s nim vyskočit na břeh a pokusit se nezlomit si při tom nohu. Přitáhnout loď, uvázat, přeběhnout k druhému lanu, přitáhnout, přivázat…

Pak při výjezdu v opačném gardu odvázat, vytáhnout lana, smotat lana.

A to v každém zdymadle, někdy ještě i před zdymadlem. A kanál du Midi je hlavně o zdymadlech. První den jízdy jsme upluli pouhých 15km, ale absolvovali deset zdymadel. Některá jsou v kaskádě hned za sebou, takže makáte jak šroub.

Tohle rozhodně není obvyklá situace. Spíš velmi vzácná chvilka.

Vzhledem k tomu, že druhou část dovolené máme trávit na kanoích, předpokládám, ze se vrátím s rameny vzpěrače.

Celou situaci zachraňuje jedině vínovo- sýrová dieta, kterou jsem si tady naordinovala. No a taky večery v kouzelných malých francouzských městečkách.

Je jasné, že na takové prostocviky musíte použít nějaký silný kalibr. Já, nepoučená, jsem si na sebe vzala svou oblíbenou čajovku Yu Son od Altaia. Za normálních okolností je to celodenní záležitost. Ale tyhle okolnosti jsou všechno, jen ne normální.

Altaia je ve skutečnosti druhá značka dvojice Sebastian Alvarez Murena a Mariny Sersale, zakladatelů známější značky Eau d’Italie. A slovo Altaia je vlastně zkratka: A long time ago in Argentina. Martina je z Itálie a Sebastian z Argentiny, tak proto.

Yu Son mě uhranula v parfumerce na Via Brera v Miláně a už nepustila.

Jednoduchá, ale dobře umíchaná kombinace hořké mandarinky s čajem , kterou vystřídá kosatec s pomerančovým květem. Malinko dřev na pozadí je tam proto, aby vůně držela. Do kanceláře v létě ideální volba.

Na skoky s lanem si ale vezměte nějaký silnější kalibr.

Zatím au revoir!

Reklamy

2 thoughts on “Francie z vody: den druhý – lano sem, lano tam a mizející čaj

Nebuďte sprostí, lidi.

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.