• PUREDISTANCE: I (tichý luxus přirozené elegance)

Puredistance je značka, která pro je pro mne synonymem luxusní elegance. Intimní, na nic si nehrající, přirozené elegance. Kdesi Romana napsala, že vůně přebírají charakter jejich autorů. To se mi moc líbilo a platí to stoprocentně i v případě značky Puredistance. Jan Ewoud Vos, její majitel je stoprocentně elegantní, distingovaný gentleman, hovořící několika jazyky. Je také…

• BIJAN: Nude (Iris Ganache plný vášní, tajemství a sebevražd)

Dneska jenom krátce. Uklízím (generálkuju) celý dům a konečně jsem se propracovala k voňavkám. Nechávala jsem si je nakonec, protože to uklízím nerada, celé dny sedím v hromadách vzorků, flakonů a miniatur, pročítám se poznámkami a listuju katalogy, mám tendenci se ke každé znovuobjevené vůni čuchnout a jít o tom něco napsat Deradovi nebo Mirce…

• L´ARTISAN: Traversée du Bosphore (dupe of Iris Ganache/Guerlain) + galerie Istanbulské mosty

Tahle vůně si rozhodně nezaslouží, aby ji někdo nazýval duplikátem nějakého Guerlaina. Ale protože IG je známý a mrtvý (ale myslím, že ne nadlouho, jak se ukáže, že se z něj dá třískat, jako ze staronových modelů kabelek Louis Vuitton), doporučuju obrátit jejím milovnicím pozornost k opomíjenému Traversée du Bosphore.

Ligne St. Barth: Fleur de gingembre (dostanu vás do Karibiku)

(září 2011) Ze všech vůní této docela drahé drahé značky mne jako jediná zaujala. Těšila jsem se na zkoušku Fleur de Canne & Sucre a to je taková nevýrazná sladká voda; dtto vanilková Vanille West Indies je jen vanilkový soliflor, i ostatní vůně v nevzhledných flakonech jsou jednoduché a poměrně nevýrazné – kompozicí, ne intenzitou.…