• Co se dneska stane v Paříži?

Často tady píšeme o parfumérech, které potkáváme na různých akcích, znáte je taky: Cecile, Bertrand, Christine, Luca, Geza, Jean-Claude, Thierry… Většinou jsou to lidi, kteří absolvovali některou ze špičkových parfumérských škol, nebo žili v rodině, kde byli od malička obklopeni zkušenostmi a rodinnou tradicí. Jenže ve světě umělecké parfumerie se vyskytuje řada parfumérů, kteří vychází…

• Moje dnešní avantýra ve Versailles

Nejsem tady. Jsem ve Francii. Tenhle článek se spustil sám, protože já mám dnes domluvený flirt. Ve Versailles, magnifique et spectaculaire. Jsem na jedné noblesní oslavě 25. narozenin, na které je hostitelkou mme. Patricia de Nicolaï. Jaké je menu? To nejvybranější: padesát největších lahůdek historie, tak jak je vařili v době jejich vzniku. Kdo se…

LOUIS VUITTON: proč je Speedy zmuchlaná a Damier čárkovaný?

Vyrobit dobrou kabelku je jako umíchat dobrý parfém. Někdo musí vědět, co chce (manager LV), někdo to musí pochopit a vytvořit (Marc Jacobs) a někdo to musí precizně vyrobit (evropský dělník). A někdo tomu pak musí dát publicitu, aby značka získala a šířila svoji slávu napříč světem a mohla každé pololetí zdražit nejlevnější kabelku o…

• Tři týdny ve znamení levandule: parfémové i neparfémové střípky z cest po Francii (díl 1. sever)

Romana už na mě práskla, že jsem se o prázdninách skoro tři týdny potulovala po Francii, hlavně po té jižní: po Provence a po Azurovém pobřeží. V plánu bylo udělat asi tak milion fotek fialových lánů kvetoucí levandule a v Grasse (centru parfémového dění) investigativně vypátrat, odkud že to přesně bere ten Chanel jasmín a…

• Vive la bicyklette! Díl 3: Snídaně u Lutense, niché ráj na zemi Jovoy a další parfémové radosti

Tak zase hurá do sedel, máme tu poslední den a hodně před sebou. I když, tentokrát jsem byly jako chytré horákyně. Ne, že bychom byly oblečené – neoblečené, ale byly jsme s kolem – bez kola. Poslední den nás totiž ten úžasný systém na půjčování kol poslal do háje. V prvních dílech jsem popsala jak…

• Vive la bicyclette! Aneb Paříž ze sedla (ne koňského), díl 1.: Honoré de Prés

Asi těch „pařížských“ článků bude víc, musím se totiž nejdříve vykecat ze svého nadšení nad objevováním Paříže ze sedla bicyklu a vypadá to, že v tomhle článku na vůně nezbude moc prostoru. Ale když musíš, tak musíš a kromě toho jsem ještě pořád ve stadiu zkoušení pařížských úlovků a nemám to ještě po kupě. Centrum…